MICHAL ŠMÍDL

JÁ V LETECH 1998 - 2007

Soutěžení jsem měl v krvi už od mala. Všechno odstartoval první díl Gran Turisma na PS1. V té době jsem netušil ani já, že se závodění stane mojí hlavní náplní života. V průběhu let mě bavily hlavně závodní hry a párkrát jsem se byl podívat i na Mostecký okruh. V těchto letech jsem občas přemýšlel, jaké by to bylo se dostat na reálný okruh a závodit na limitu svých možností a schopností vozu.

JÁ V LETECH 2008 - 2010

V roce 2008 jsem se poprvé dostal k řízení simulátorů na volantu. Začal jsem na Gran Turismu 5 Prologue, což v té době byla opravdu skvělá hra s patřičně těžkou fyzikou. Hned po pár dnech za volantem se mi dařilo získávat některé světové rekordy. Od té doby jsem věděl, že mám určitý potenciál a pokračoval dále ve zlepšování. V roce 2009 a 2010 jsem se dostal k závodění na pořádném simulátoru rFactor, které používají dodnes některé formulové týmy. I v tomto simulátoru se mi dařilo a byl jsem na to rychlostně dobře. Věděl jsem tedy, že moje rychlost bude spočívat na různých platformách.

JÁ V LETECH 2011 - 2012

Z pohledu kariéry a stanovení cílů to byly nejdůležitější roky. Tím, že jsem většinu času trávil za počítačem a pojídáním nezdravého jídla, tak se mi podařilo dostat svojí váhu až na hranu morbidní obezity. V říjnu roku 2011, a to po nevydařeném závodě na motokárách, kdy jsem byl pomalý jen kvůli své váze jsem si řekl „A dost, pojď do sebe!“ Za 7 měsíců se mi podařilo zhubnout 37kg. V té době jsem si začal uvědomovat svojí zarputilost a stanovil si jasně své cíle. Pokračoval jsem také v závodění na Gran Turismu a začal si pohrávat s myšlenkou účasti v GT Academy, a to v některém z nadcházejících roků.

JÁ V LETECH 2013 - 2014

Rok 2013 byl rokem, kdy jsem se definitivně rozhodl, že se v nadcházejícím roce (2014) zúčastním GT Academy. V obou těchto letech jsem tedy vše podřídil GT Academy, hlavně fyzický trénink, stravu, testování závodních vozů a zaměření se na detaily mého jezdeckého stylu. V roce 2014 jsem se účastnil vývojového programu GT Academy. Na regionálním finále ve Varšavě se mi podařilo postoupit až na Britský Silverstone, kde jsem bojoval o svůj sen stát se profesionálním závodníkem. Program je velice intenzivní a těžký na psychiku. Není to je jen ježdění na okruhu v autech, ale mluvení před kamerami v Angličtině, náročné fyzické testy – dokonce jsme absolvovali armádní zkoušku, kterou náš tým ve složení (Švédsko, Polsko a Česká Republika) bezkonkurenčně ovládl. Do tohoto programu postoupí jen těch 42 nejlepších z celé Evropy – o tento postup se snažilo zhruba 300 tisíc virtuálních závodníků z celé Evropy. Dá se to tedy považovat za úspěch. Bohužel se mi nepodařilo postoupit až do super finále, kde je posledních 7 účastníků. Naše skupina byla neskutečně vyrovnaná a pro našeho kouče Josefa Krále bylo opravdu těžké každého z nás „poslat domů“. V tomto programu jsem načerpal nejvíce zkušeností za celý svůj „závodní“ život. Jezdil jsem na různých verzích tratě Silverstone, také na okruhu v Bedfordu a zúčastnil se oválového závodu. Do rukou se mi dostalo hodně skvělých aut, ať už sériové nebo závodní stroje. Nissan GT-R, 370Z Nismo, Caterham SuperLight, Formule Jaguar, Jaguar JP-LM a další. GT Academy se řadí zatím mezi můj největší úspěch v mé dosavadní kariéře. V září stejného roku jsem vstoupil do Virtual GP, což je liga pro virtuální závodníky. Byl to šampionát o 12 závodech ve hře F1 2014. Celá soutěž měla velký ohlas, obzvlášť na poměry v České republice. Každý závod byl vysílaný živě s komentářem. Šampionát jsem s přehledem vyhrál a zajistil si tak hlavní výhru, a tou byl herní notebook.

JÁ V LETECH 2015 - 2016

V letech 2015 až 2016 jsem se věnoval nadále Virtual GP. Do hry vstoupili sponzoři a celý šampionát se posunul o velký kus dál. Druhou sezónu se mi podařilo vyhrát po velkém boji s Jaroslavem Honzíkem (Jardier). Začal jsem se také více zajímat o jiné soutěže, ať už v České republice či zahraničí. Zajímavé ceny byly pro mě velkým lákadlem. Věděl jsem, že konkurence neustále zrychluje, proto jsem se také začal věnovat iRacingu, kde jsem piloval svůj jízdní styl, rychlost v závodě a koncentraci. Tento krok se později ukázal jako správným, protože na konci roku 2016 jsem obstál ve světové konkurenci v GINETTA X ESPORTS CUP na Project CARS a zajistil si tak zájem světových sim racing týmů. Pamatuji si, jak okamžitě po tomto závodě mělo zájem 6 až 8 týmu o to, abych za ně závodil. Faktem je, že to byl můj úplně první závod v Project CARS a před závodem jsem si řekl, že úspěch by byl se dostat do TOP 5. Dopadlo to nad očekávání dobře. Na konci roku jsem také přemýšlel, zda-li ještě toužit po reálném závodění a rozhodl jsem se, že s ohledem na to, jak sim racing roste, že se budu věnovat čistě jenom hledání desetinek na virtuálních tratích.

JÁ V LETECH 2017 - 2019

Vstup do roku 2017 byl spíše horší. Neshody s mým bývalým týmem za který jsem měl jezdit světové soutěže zapříčinili můj odchod a hledání nového týmu. Ještě v barvách minulého týmu se mi podařilo skončit na druhém místě KTM eSport Trophy ve hře Raceroom. Jednalo se o mojí první soutěž v této hře a byl jsem spokojený se svým výkonem. Navzdory osobním problémům nebyly výsledky v šampionátu ESL Multi-class (PCARS – PS4) optimální a skončil jsem až třetí. Věděl jsem, že musím přečkat horší období a výsledky se časem dostaví. Na začátku května přišlo velmi příjemné překvapení. Kontaktoval mě Domino Duhan, což je manažer týmu Redline a mě se otevřeli dveře do nejúspěšnějšího týmu v sim racingu. První šampionát, který jsem v Redline barvách absolvoval byl SMS-R týmový šampionát v Project CARS. V základní části šampionátu jsme skončili po problémech v posledních dvou závodech až na druhém místě. Samostatné finále v Kolíně n. Rýnem dopadlo dobře, pokud budu brát v potaz absenci našeho hlavního jezdce. Letěl jsem s vědomím, že použijeme náhradníka a bude se spoléhat hlavně na mě. Ve třech závodech jsem posbíral nejvíce bodů ze všech jezdců a zajistil tak druhé místo týmu na konci. Byl jsem velmi šťastný za svůj výkon a že náš náhradník posbíral důležité body, které zajistili tento výsledek. V průběhu roku jsem se účastnil také menších turnajů ve Virtual GP. Celkově v tomto roce byly tři turnaje na různých platformách a všechny jsem vyhrál. Jako bonus jsem byl pozván do paddocku Formule 1, když se mi podařilo v rámci dovolené a závodů Formule 1 v Itálii vyhrát soutěž v F1 Gamezone.

Rok 2018 byl velmi úspěšný z mé strany. V předchozím roce jsem dokončil až jako druhý v šampionátu Thrustmaster Virtual GP a proto jsem chtěl opět titul zpět. Začal jsem jezdit společně s Vojtěchem Polesným za tým Predator Gaming a naše spolupráce byla od prvního závodu naprosto fantastická. Nastavování vozu, strategie a upravený jízdní styl na platformě Assetto Corsa byl velmi znát a mně se podařilo vyhrát 12 závodů z 12 a zajistit si tak Mercedes-Benz třídy A na celý rok. Co se týče světových soutěží, tak jsem nadále pokračoval v Project CARS. Jel jsem dva velké šampionáty pod hlavičkou A1 eSports League Austria a jednou jsem si z Vídně odvezl třetí místo celkově z rallycrossového šampionátu po velké smůle ve finále, kdy kameraman zavadil o kabely mých pedálů a pokazil mi první finálový závod. Většina soupeřů, včetně vítěze Joniho Törmäly uznala, že jsem byl jasně nejrychlejší v daný den, takže alespoň dobrý pocit jsem si z Vídně odvezl. Druhá sezóna šampionátu A1 byla na vozech Mercedes-Benz a ve finále jsem měl stejný počet bodů jako vítěz, ale v tomto případě jsem skončil druhý, a to kvůli menšímu součtu nejrychlejších časů ve dvou finálových závodech v případě mého soupeře. Novinkou v roce 2018 bylo pro mě F1 eSports, kde jsem závodil za tým Haas F1. Sezóna jako taková byla slabá, hlavně díky špatnému nastavení vozu v prvních dvou eventech. Poslední event už byl daleko lepší a tak jsme mohli s Martinem Štefankem bojovat o slušný bodový příděl, bylo dobré vidět zlepšení, ale bylo to daleko od našich představ v této sezóně. Na konci roku jsem byl pozván do závodu eROC 2019, kde se proti sobě utkali nejlepší virtuální závodníci. Sezónu jsem završil solidními časy na trati, ale bohužel se organizátorům nepodařilo zprovoznit střídání stran a tak jsem dvakrát ve čtvrtfinále startoval na vnějšku, který byl podstatně pomalejší a znamenal vypadnutí.

V roce 2019 jsem stále závodil v šampionátu Mercedes-Benz Virtual GP a zajistil si čtvrtý titul v této sérii. To znamenalo také příjemnou výhru v podobě vozu Mercedes-Benz CLA na jeden celý rok. V létě téhož roku jsem vstoupil do Racing Unleashed, což byla kompletně nová série, která vznikla ve Švýcarsku a byla mi doporučena, abych ji vyzkoušel kvůli rovnocenným podmínkám a lukrativním cenám. Víceméně hned od prvního závodu jsem diktoval tempo a i když jsem do šampionátu nastoupil v pozdější fázi, tak navzdory tomu, jak byl postavený celý formát soutěže, se mi podařilo na přelomu roku 2019 a 2020 vyhrát celou soutěž. Mezi těmito závody vznikla i myšlenka našeho společného týmu, který se jmenoval Varga Sim Racing a působil na poli světových soutěžích dva roky. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo získání ocenění v podobě Zlatého volantu za nejlepšího českého sim racera v roce 2019.

JÁ V LETECH 2020 - 2021

Rok 2020 byl ve znamení většího zaměření se na platformu rFactor 2. Vstoupil jsem do soutěže od BMW, která se pořádala na různých verzí tratí Nürburgring, ať už se jednalo o kratší Grand Prix trať či legendární Severní smyčku v podobě Nordschleife. Pravidelně se mi dařilo obsazovat pódiové umístění a zajistil jsem si zde i mnoho vítězství v průběhu celého roku. Závody jako takové měli občas proměnlivé či rovnou deštivé podmínky a bylo to dobré v získávání většího množství zkušeností. Tentýž rok jsem se také částečně podíval na iRacing, kde jsem reprezentoval Autodrom Most v EuroNASCAR Esports Series. Startoval jsem pouze do dvou závodů a v oba jsem s přehledem ovládl. Nebyl by to ovšem správný rok pro mě bez závodů na mém oblíbeném Assetto Corsa. Ke konci léta jsme s Team Redline dominovali ve V10 R-League, což byl šampionát, který byl v té době úplně nový – s krátkým a zajímavým formátem, dynamickými závody a intenzivními souboji na trati. Byly zde ty nejlepší týmy a tento úspěch řádím ve svém žebříčku vysoko. Moje účast v Racing Unleashed byla ovlivněná pandemickými restrikcemi a to znamenalo, že jsem nemohl odjet určité množství závodů. Tato neúčast zajistila to, že jsem titul získal až v posledním závodě. Pozitivní ovšem bylo to, že do všech závodů, do kterých jsem nastoupil, tak jsem vyhrál.

Vstup do roku 2021 byl opět v podobě závodu na rFactoru 2, kde jsem nadále získával potřebné zkušenosti. Své počínání v tomhle roce jsem započal výhrou v soutěži Heusinkveld Peregrine Competition na fiktivní trati v Maastrichtu s vozem Audi R8 GT3. Ve volných chvílích jsem se účastnil pár časových závodů na WSS (World Sim Series), kde se mi dařilo získávat rekordy na daných tratích v Assetto Corsa. BMW SIM M2 CS Racing Cup pokračoval také v tomhle roce, ale bylo méně závodů a nedařilo se tak, jak v roce předešlém. I tak jsem získal pár vítězství a pódiových umístění. V10 R-League mělo pokračování na jaře a opět jsem se šampionátu účastnil v barvách Team Redline. Udávali jsme tempo po celou dobu soutěže, ale bohužel pár chyb z naší strany v semifinále a v závodě o třetí místo znamenalo pro nás až čtvrtou příčku v celkovém pořadí. Ke konci roku se mi podařilo vyhrát soutěž Czech Sim Racing Series, což bylo vlastně Mistrovství České republiky v sim racingu – pod záštitou Autoklubu České republiky a p. Křenka. Novinkou byl šampionát Le Mans Virtual, do kterého jsme vstoupili s Realteam Racing Hydrogen Team Redline. Pětidílný šampionát byl pro nás jak horská dráha. V prvním závodě na Monze jsme dominovali, ale další dva jsme nedokončili či byli mimo bodovaná umístění. Zlepšení přišlo až ve čtvrtém závodě a zajistili jsme si třetí místo. Do finálního závodu, v podobě 24 hodin Le Mans na okruhu La Sarthe jsme vstupovali jako outsideři na základě bodování, ale věděli jsme, že tento závod je s dvojitými body. Intenzivně jsme trénovali s naší sesterskou posádkou po celou dobu a doufali v zázrak, který se prvních hodinách závodu doopravdy stal. Z druhého místa v závodě jsme se posunuli na první místo, a to po chybě naší druhé posádky, poté jsme se už neohlíželi dále. Poslední hodiny jsme jeli velmi na jistotu. Inženýři a další členové týmu přepočítávali body ostatních týmů. Věděli jsme, že pokud se nezmění pořadí, tak šampionát vyhrajeme o 0.5 bodu. Cílovou pásku jsme proťali na prvním místě a nemožné se stalo skutečným. Vyhráli jsme celý šampionát a jeden z nejtěžších závodů, ať už se jedná o virtuální či reálnou verzi.

JÁ V LETECH 2022 - 2023

V roce 2022 jsem se chtěl vrátit do vítězných kolejí v šampionátu Racing Unleashed. V předchozí sezóně jsem vynechal dva závody a to mě stálo možnost bojovat o titul. Cíle tedy byly jasně stanovené, ale formát závodů s otočeným pořadím na základě šampionátu mohl dost zkomplikovat celý plán. Věděl jsem, že budu muset jezdit hlavou a čekat na příležitosti. Hned v druhém závodě se mi podařilo vyhrát a věděl jsem, že i s touhle nepřízní je možnost zajíždět skvělé výsledky. V průběhu sezóny jsem dokázal zvítězit ve spoustě závodů, s přehledem jsem si zajistil další titul a vyhrál také bonusový závod. V tomhle závodě se jednalo o to, že se nedalo trénovat kvůli tomu, že jezdci nevěděli předem trať. Mohl jsem se tedy již po několikáté ve své kariéře spolehnout na svou rychlou adaptaci. V10-R League pokračovalo ve své třetí sezóně a jednalo se tentokrát o úspěšnější sezónu pro mě a Team Redline. Ve finále jsme nestačili pouze na jeden tým a sezónu uzavřeli celkově druhým místem v pořadí. Le Mans Virtual mělo také své druhé vydání a zde se nám podařilo opět vyhrát 24 hodinový závod na okruhu La Sarthe, ale v celkovém pořadí to stačilo pouze na třetí místo celkově.

2023 byl rok, kdy jsem se soustředil na obhajobu titulu v RU. Sezóna jako taková byla plná zvratů, incidentů a celkově byla podstatně složitější pro mě v mnoha ohledech. Vyhrál jsem pouze dva závody, ale vždy jsem se snažil maximalizovat bodový zisk, protože jsem věděl, že každý bod se bude v celkovém pořadí hodit. V celém průběhu šampionátu jsem měl těsné souboje s A. Sánchezem a jinak tomu nebylo ani v posledním závodě, který jsem dokončil na druhém místě. Soupeři se podařilo vyhrát, ale celkové body hrály v můj prospěch a já tak po nervy drásajícím závodě slavil již svůj čtvrtý titul v této sérii.